Správný surfař čeká pěkně v suchu a teple na to…

až se vítr ztiší a ty nepřejícné vlny se konečně zklidní.
Je tak? No…. tak úplně ne. 

Protože kdyby tomu tak bylo, tak by to nebyl surfař, ale Novákovic babička, která nerada opouští svůj komfort a úroveň vzrušení a adrenalinu v jejím životě se rovná nule. 

Teda nic proti babičkám, jsou úžasné a my je milujeme. Ale asi víte, kam tím mířím. 🙂

Ale teď jedna otázka na tělo: kdy máte pocit, že opravdu žijete
Když sedíte na zadku mezi pořád stejnými kulisami?
Anebo když se věci dějí? Když jsou věci v pohybu? Když věci na plno proudí?

Byli jsme včera okouknout vlny v Nazaré, v ráji všech surfařů. Do Nazaré se sjíždí světové špičky a surfuje se tady světový pohár, protože jsou zde největší vlny na světě. 30 metrů naprosto běžně. 

Pozorovala jsem ten neuvěřitelný živel a zároveň jsem pozorovala ta nezlomná surfařská esa, která se do těchto děsivých vln odhodlaně pouštěla. 


Zdálky to vypadalo jako čistočistá sebevražda. Protože než si onen profík doplaval pro tu „svou“ mega vlnu, smetla ho tak desítka stejně vražedných X metrových mega vln. 


A já si říkala: co ty kluky vede k tomu, že se do něčeho takového vůbec pouštějí? 


Odpověď mi přišla od jednoho z nich o něco později: „Víš, já to beru, že je to vlastně taková zkouška pro život.“


„Hmm, jak to myslíš?“ zeptala jsem se nechápavě. 


„No… protože sem si, že než já si doplavu pro tu „svoji“ vlnu, musím překonat několik těch vln před ní. A to jsou vlastně takové překážky na cestě.“


„A je to přesně jako v životě. Vždycky, když se rozhodneš pro něco velkého, tak prostě musíš překonat nějaké ty vlny předem. A ono tě to buď smete, nebo se tomu nepoddáš a pro tu svoji vlnu si doplaveš. Pro tu vlnu, kterou když pak zažiješ, tak je to slast větší než cokoli jiného. Přesně jako v životě.“


„A tuhle slast nezažiješ nikde jinde. Teprve za těmi prvními vlnami. Takovou slast nikdy v teple a suchu nenajdeš. Pro takovou slast si musíš dojít. Proto mi to za to stojí. Proto mi stojí za to se v překonávání těch prvních vln zdokonalovat.

Protože jen díky tomu pak zažiju to něco opravdu velkého
Přesně jako v životě.“

Jo, přesně jako v životě. 
Protože pohyb je energie.

Protože v pohybu se dějí. Protože překážky jsou jako ty první vlny, které jenom hlídají cestu k oné jedné „mega vlně“. 
životu plnému vzrušení a maximální radosti. 

A jak je to s Vámi? Kdy i Vy nastoupíte na tu „svoji“ vlnu?
Kristina Škrabalová
Jsem life coach, bývalá právnička a himálajská horolezkyně, která ví, kolik úsilí stojí za zdoláváním životních překážek i kolik radosti je pak spojeno s jejich překonáním. A proto chci lidem ukázat, že z každé louže se dá vyplavat a z každé propasti se dá vylézt. Jen to chce uvěřit tomu a nevzdat to. Autorka knihy Příběhy životních patálii Více se o mě můžete dočíst zde: >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů