Nejdete spát, dokud nevyřídíte poslední email? Neskončíte práci, dokud nemáte všechno tip top?
Anebo se Vám v hlavě na počkání tvoří scénáře toho, jak se něco může pokazit a dopadnout špatně, přičemž strachy pak ani nespíte?
Anebo naopak patříte k těm, kteří intenzivně prokrastinují a věci odkládají „na potom“?
A co třeba konflikty a konfrontace? Stahuje se Vám žaludek při představě, že by se pak na Vás ten druhý mohl naštvat?
A teď to nejdůležitější: máte pocit, že takhle je to normální, takhle by to mělo být vždy a jinak to ani nejde?
Tak vězte, že takové myšlenky a chování prožíváte ne proto, že takoví prostě jste nebo že jste se tak narodili.
Stojí za tím něco úplně jiného.
Všechno výše uvedené jsou ukázkové myšlenkové pochody, které nám podsouvají naši vnitřní sabotéři.
Naše podvědomé tendence, které rozhodují o tom, jak se cítíme, jak o věcech přemýšlíme, jaká řešení nás napadají a jak ve výsledku reagujeme.
Vnitřní sabotér je něco jako film, který se nám v hlavě promítá 24/7, my mu věříme, jsme jím úplně pohlceni, naplno jej prožíváme…
A přitom nám chybí zdravý odstup a pochopení, že to je „jenom film“.
Že to není doopravdy.
Jsme tím příběhem, který nám naši sabotéři vyprávějí, tak pohlceni, že ani nevidíme, že by to šlo jinak.
A přitom když ten dramatický film skončí a spolu s ním ustane celé to uměle vytvořené drama, co se stane?
Najednou jakoby procitneme a objeví se spoustu volnosti, odstupu a spolu s tím mnohem větší lehkost, radost a pohoda.
A přesně takhle to funguje i v našem životě.
Naše sabotérské tendence vznikají v dětství jako reakce na okolní svět, které nám tehdy jako dětem pomohly vyrovnat se s tím, co se okolo nás děje.
Nyní v dospělosti nás ale tyto myšlenkové návyky v mnohém omezují a stávají se tak našimi vnitřními nepřáteli, kteří nám brání prožívat život v lehkosti a radosti.
Funguje to jednoduše: to, jaké možnosti nebo řešení vidíme, totiž záleží od toho, jakou část mysli v ten okamžik zapojíme.
Máme na výběr dvě: VNITŘNÍHO SABOTÉRA nebo VNITŘNÍHO MUDRCE.
A zatímco vnitřní mudrc je naše kreativní část mozku, která nás motivuje skrze pozitivní emoce jako je empatie, zvídavost a kreativita, vnitřní sabotéři jsou tendence, které sídlí v nejstarší části mozku, tzn. plazí části, která je zodpovědná za přežití, a proto nás tyto tendence drží zpátky, podkopávají naše snažení a motivují nás skrze negativní emoce jako je strach, stres, hněv, nejistota, vina, stud a další.
Mohou proto přinášet krátkodobé výsledky, ale málokdy nám přinesou klid, spokojenost a dlouhodobé štěstí.
Jsou to totiž přesně ty pocity a emoce, které prožíváme, když cítíme strach,
nervozitu nebo stud.
Sabotéři to jsou všechny ty myšlenky typu :
„když to neuděláš perfektní, nedělej to vůbec“, nebo
„na všechno jsem sám, nemůžu se na nikoho spolehnout“, nebo
„musím udělat ještě tohle a ještě támhleto“, nebo
„co když se něco pokazí“, nebo
„když to nebude podle mě, bude to určitě špatně“, a tak dále a tak podobně.
Všechny ty myšlenkové pochody a argumenty, které nás napadají v různých situacích dnes a denně, aniž bychom si to vůbec uvědomovali.
My se jimi pak řídíme a jedeme na autopilota, což pak často vede k nepříjemným situacím. Jsme přetížení, zahlcení prací, hádáme se s naším okolím, nikdo nám nerozumí…
A přitom to tak nemusí být.
Stačí jen odhalit, že ty myšlenky, které nás napadají, nemusí být pravdivé, že jsou jen dílem našich vnitřních sabotérů.
Díky tomu pak budeme umět toho autopilota vypnout a zareagovat tak, jak bychom v dané situaci skutečně potřebovali.
Vnitřní sabotéři jsou náš podvědomý návyk. Tendence, které si nejsme vědomi, a proto ji nedokážeme poznat.
A nejhorší boj je s takovým nepřítelem, kterého nevidíme a neumíme rozpoznat. 🙂
Proto ten první a nejzákladnější krok spočívá v tom naučit tyto myšlenkové tendence rozpoznávat.
Tyto tendence se dělí do několika základních skupin a každý, opravdu každý z nás má své sabotéry. U každého je to ale jiný typ. Někdo je více perfekcionista, někdo hyperúzkostlivý, někdo má sklony k syndromu oběti, někdo je naopak silný kontrolor anebo vyhýbač, který věčně prokrastinuje.
Sabotéři se dělí do deseti základních typů a první krokem je objevit, se kterým z těchto typů máme vůbec do činění.
Druhým krokem je pak intenzivní trénink schopnosti rozpoznat, kdy nám daný sabotér „vlezl do zelí“ a kdy my proto zase reagujeme a prožíváme plně podle toho, co nám našeptává.
Jednoduše naučit se rozpoznat, kdy zase jedeme naplno v onom „filmu“.
Dobrá zpráva je, že to fakt jde.
Práce s našimi vnitřními sabotéry může přinést úžasné výsledky a velké změny v životě. Chce to ale trénink.
Trénink, který je založený na praxi všímavosti a opakovaní drobných jednoduchých technik a triků, které nám pomáhají vracet se do nastavení, kdy jsme naplno teď a tady.
Tomu stavu říkáme symbolicky vnitřní mudrc.
Je to totiž stav, kdy si dokážeme udržet odstup od toho, co se děje, a díky tomu se můžeme svobodně rozhodnout, jak v dané situaci zareagujeme, místo abychom nevědomě na autopilota opět zareagovali tak, jak nám našeptává náš sabotér.
A tím se například vyhneme zbytečné hádce nebo nepotřebnému propadu nálady, vzteku nebo smutku.
A přesně k tomu Vás chci pozvat.
Spolu s kolegou koučem a mental fitness trenérem Honzou Klapsiou vedeme projekt VNITŘNÍ SABOTÉŘI.
A v rámci tohoto projektu spouštíme 23. 1. další běh minikurzu Objev své sabotéry, ke kterému Vás tímto zveme.
Naučíme Vás základní techniky, jak se svými sabotéry pracovat tak, abyste dokázali spočívat v nastavení vašeho vnitřního mudrce, a díky tomu do svého života přivedli mnohem více lehkosti, svobody a vnitřního ukotvení.
Protože přátelé, jde to!
Vyzkoušejte to s námi.