Cestování ve formátu

1 + batole

 

 

 

 

 

I cesta může být cíl. A v tomhle případě to platí dvojnásob:)

Cestování s malým dítětem je už samo o sobě výzva. A co teprve, když poměr sil na cestách je jedna ku jedné, tedy pouze jeden dospělák na tahání plínek, náhradních tepláčků, piškotů, knížeček o pejskovi a kočičce a samozřejmě nepostradatelného plyšáka zajíčka, odpovídání všech dotazů, uklidňování všech nářků, podávání pití a v neposlední řadě motivování toho malého parťáka k tomu, aby udělal další a další krůček, že výsledek se mu fakt bude líbit...

Možná to někteří znáte. Já si mnohdy během takové "expedice" říkala, že se na to vykašlu, že přístě už žádné takové blbosti vymýšlet nebudu a budu už raději sedět s miminem v klidu doma na zadku. Ale vždycky mě pak doma zase přepadla "mlsná" a zatoužila jsem se někam podívat, někam si zajet. A jelikož bývaly časy, kdy jsem bývala tvrďák, tahala mnohem větší náklad na zádech a během horolezeckých či cestovatelských expedic byla zvyklá být ověšená všelijakým jiným "vercajkem", tak mě to vždycky nakoplo zvládnout to teď s mimčem taky.

Je fajn si ale některé věci v životě zjednodušit. A během výprav za poznáním se řídit pár pravidly, které vám pak ušetří spoustu nervů.

Jelikož jsem menších i větších cest s mojí malou dcerkou uspořádala několik, metodou pokus-omyl jsem přišla na malá tajemství, která mi tyto cesty pak v mnohém zjednodušovala. A ráda bych se o ně s vámi podělila:

  • co si sbalit a co z baťůžku vyhodit;
  • v jakou dobu dne vyrazit a v jakou je lepší to nechat na později;
  • jak se připravit na delší cesty, ať už vlakem, autem nebo letadlem;
  • jak správně odhadnout své síly a být v plánování výletů upřímná sama k sobě;
  • jak si připravit správné emergency balíčky pro krizové chvíle;
  • jak zachovat chladnou hlavu v situacích, když už je toho na vás trochu moc;
  • A hlavně, jak si to užít spolu, nejen vy nebo nejen dítě samo. Ale spolu.
    Jste v tom spolu. A stojí za to naučit se o všem takto přemýšlet. Aby byl výlet nebo cesta příjemná pro oba dva, nemá smysl se někam táhnout jenom pro to, aby člověk měl sice zářez na pažbě, ale ztrhané nervy a nešťastné dítě.

Důvěřujte svému dítěti. A naučte se nechat mu svůj díl odpovědnosti. Děti nejsou hloupé a mají své důvody, proč v daných situacích reagují tak, jak reagují. A věřte mi, v krizové situaci vás nenechají na holičkách.

Pokud chcete vědět víc, ozvěte se a vymyslíme, co s Vaším dotazem.