Životem se člověk učí

V jakých loužích jsem se vydatně koupala a s čím proto umím poradit

Freelance cestování

Brečela jsem na cizinecké policii ve Vietnamu, aby mě kvůli prošlému vízu nevyhostili.  Snažila se v růžových brýlích a s šátkem na hlavě nenápadně projet vojensky střeženou ortodoxně muslimskou část Kašmíru. Hádala se s celníky na peruánsko-bolivijských hranicích o to, že tampóny, které našli v mojí peněžence, jsou skutečně tampóny a ne nějaké speciální udělátko na pašování kokainu. 

Nejen proto myslím, že umím poradit, jak zvládnout cesty do neznáma.

Kariérní obraty o 180 stupňů

Jak se dá hodit za hlavu našlápnutou kariéru, vzdělání, sociální jistoty a podobné hlouposti? Jak udělat ten krok do neznáma, směrem, kterým nás to táhne? Jak si dovolit vyvléct se ze svěrací kazajky vlastních obav o finanční budoucnost a rozpustit ztuhlé představy o tom, že si nezvládneme vydělat jinak, než to děláme doteď?

Těsný kostýmek a pohodlí advokátní kanceláře jsem vyměnila za lyže a svah, pak za práci s vietnamskými nebo ladackými dětmi a pak za práci sama na sobě a pro sebe. A nikdy jsem toho nelitovala.

Rozchody, konce a loučení

Celkem dvakrát jsem se v životě zamilovala tak silně a hluboce, že konec vztahu byl pro mě něco jako kdybych umřela. Celkem dvakrát se mi po bolavém rozchodu úplně zhroutil svět. A já pak slepovala roztříštěné kousky svého vlastního porozchodového já s intenzivní pomocí terapeuta. 

Takže moc dobře vím, jak to bolí. A taky vím, co jsem v těch nejtěžších chvílích potřebovala a co mi pomohlo nahodit zpátky výhybku a vrátit se do života. 

Cestování ve formátu 1+batole

S Nelou jsem poprvé letěla do Španělska, když jí bylo nějakých 9 měsíců. Když jí byl rok,sbalila jsem ji i sebe a na trvalo se tam odstěhovala. Sama. Teda já a ona. Od té doby jsem s ní letěla mnohokrát, mnohokrát se přesouvala a vydávala se na menší nebo větší cesty za poznáním.

Vím, jak přežít třeba cestu autem s batoletem z Čech do Andalusie a zpátky. Kolik čokolády, křupek a panadolu si připravit. A moc ráda se s vámi o tyhle poznatky podělím.

Aby děti učení nebolelo

Když jsem nastupovala na pozici učitelky angličtiny do elitní hanojské základní školy, netušila jsem, kolik radosti a legrace se za tím bude skrývat. Tak nějak intuitivně jsem začala používat metody a postupy, které bych já sama byla ráda zažila jako dítě. Nadšení mých studentů bylo veliké. A výsledky ohromující. S žáky v ladackém Himaláji jsem pak už jen pokračovala v dobře rozjetém vlaku "škola hrou" a vzlykala dojetím, když mi studenti a jejich rodiče děkovali po úspěšně zvládnutých státních testech. 

Vím, jak na to, aby učení bylo zábavou pro obě strany.

Sólo tam, kde se bývá ve dvou

Tohle není úplně ideální situace...ale co v životě ideální je? Čím dřív se s tím srovnáme a přijmeme, jak se věci mají, tím dřív můžeme začít pracovat na tom, abychom i ze situace, která na první pohled není ideální, mohly vytěžit maximum a na plno si to užít. Kdo z vás neviděl film Kdopak to mluví? A uvědomujete si, že je to komedie?  Že i toto téma lze pojmout s nadhledem a úsměvem na rtech? A tak přestože situace na první pohled není nic moc, je možné si toto jedinečné období naplnění svého ženství užít na maximum. Uvolnit se a s radostí se připravovat na ten svůj nádherný velký den. A užít si to, bez obav a strachů.

Vím to. Podařilo se mi to. A vím, jak na to.