Životem se člověk učí

V jakých loužích jsem se vydatně koupala a s čím proto umím poradit

Freelance cestování

Brečela jsem na cizinecké policii ve Vietnamu, aby mě kvůli prošlému vízu nevyhostili.  Snažila se v růžových brýlích a s šátkem na hlavě nenápadně projet vojensky střeženou ortodoxně muslimskou část Kašmíru. Hádala se s celníky na peruánsko-bolivijských hranicích o to, že tampóny, které našli v mojí peněžence, jsou skutečně tampóny a ne nějaké speciální udělátko na pašování kokainu. 

Nejen proto myslím, že umím poradit, jak zvládnout cesty do neznáma.

Kariérní obraty o 180 stupňů

Jak se dá hodit za hlavu našlápnutou kariéru, vzdělání, sociální jistoty a podobné hlouposti? Jak udělat ten krok do neznáma, směrem, kterým nás to táhne? Jak si dovolit vyvléct se ze svěrací kazajky vlastních obav o finanční budoucnost a rozpustit ztuhlé představy o tom, že si nezvládneme vydělat jinak, než to děláme doteď?

Těsný kostýmek a pohodlí advokátní kanceláře jsem vyměnila za lyže a svah, pak za práci s vietnamskými nebo ladackými dětmi a pak za práci sama na sobě a pro sebe. A nikdy jsem toho nelitovala.

Rozchody, konce a loučení

Celkem dvakrát jsem se v životě zamilovala tak silně a hluboce, že konec vztahu byl pro mě něco jako kdybych umřela. Celkem dvakrát se mi po bolavém rozchodu úplně zhroutil svět. A já pak slepovala roztříštěné kousky svého vlastního porozchodového já s intenzivní pomocí terapeuta. 

Takže moc dobře vím, jak to bolí. A taky vím, co jsem v těch nejtěžších chvílích potřebovala a co mi pomohlo nahodit zpátky výhybku a vrátit se do života. 

Cestování ve formátu 1+batole

S Nelou jsem poprvé letěla do Španělska, když jí bylo nějakých 9 měsíců. Když jí byl rok,sbalila jsem ji i sebe a na trvalo se tam odstěhovala. Sama. Teda já a ona. Od té doby jsem s ní letěla mnohokrát, mnohokrát se přesouvala a vydávala se na menší nebo větší cesty za poznáním.

Vím, jak přežít třeba cestu autem s batoletem z Čech do Andalusie a zpátky. Kolik čokolády, křupek a panadolu si připravit. A moc ráda se s vámi o tyhle poznatky podělím.

Aby děti učení nebolelo

Když jsem nastupovala na pozici učitelky angličtiny do elitní hanojské základní školy, netušila jsem, kolik radosti a legrace se za tím bude skrývat. Tak nějak intuitivně jsem začala používat metody a postupy, které bych já sama byla ráda zažila jako dítě. Nadšení mých studentů bylo veliké. A výsledky ohromující. S žáky v ladackém Himaláji jsem pak už jen pokračovala v dobře rozjetém vlaku \"škola hrou\" a vzlykala dojetím, když mi studenti a jejich rodiče děkovali po úspěšně zvládnutých státních testech. 

Vím, jak na to, aby učení bylo zábavou pro obě strany.